Island v zimě je určitě nejkrásnější!
Když se mě někdo v posledních více jak pěti letech zeptal kam bych se příště chtěla moc podívat, byl to právě tento ostrov – Island. Vysněný Island! Příroda je tam neskutečná a já pořád přemýšlela, zda vidět Island v zimě, v létě, kdy je vlastně ta nejvhodnější doba. Letní dovolené jsou pro mě kvůli svatební sezóně vcelku tabu, takže jsem vždy číhala na levné březnové letenky. V posledních dvou letech to ale vše bylo tak jak to bylo, proto jsem si řekla, že třeba někdy příště.
Byl to první Štědrý den, který jsme trávili spolu s přítelem (Filip). Prý dostanu od Ježíška to, co si zasloužím. Pořád něco hledal na internetu a k tomu mě čekala pod stromečkem čepice, rukavice a velký hrnec na vaření marmelád a přesnídávek z Ikei, který vybojoval jako dekoraci za 150,- Kč. To je ale jiný příběh.
Chtěli jsme stihnout ještě zimní výlet než Filip odjede zase do zahraničí do práce. Domlouval mi, že lyžařská bunda je opravdu ok pro naše výlety, hodili jsme do auta lyže a jelo se. Celé to měl naplánované a já 3 hodiny na cestě přemýšlela co mě čeká. Už jsem si vybavovala i to nejhorší – že budu skákat z věže bungee jumping. V batůžku svačina, plavky a lyžařské věci, na sobě rifle a mikina špinavá od sojové omáčky (nikdy nejezte springrolls v autě), v hlavě tisíc otázek, protože jsem takto naslepo nikdy nikam nejela.
Jak už asi tušíte, po antigenních testech jsme sice mířili do Polska, nicméně na uplně jiné místo než jsem čekala. Zaparkovali jsme na parkovišti, kde nás čekal transfer na letiště!
„My jako někam letíme?“
Zůstala jsem uplně jak opařená v sedačce spolujezdce a nevěděla jak reagovat. Filip nesnáší zimu, fakt ju nemá rád. „K moři?“ ptám se zvídavě a hned jsem myslela, že jsem ho prokoukla. Jasný Kanáry nebo Mallorca. „No, moře taky!“ odpoví a směje se mi. Asi během 5 minut jsem musela vytřídit batůžek, aby mi vzali kosmetiku do letadla, naštěstí můj batoh beru na všechny výlety jak letecké tak i jiné, takže jsem měla jistotu, že nepřekročím limit. Lyže zůstaly v autě a já si nestihla ani vytáhnout termoprádlo, když jedeme k tomu moři. Nevadí.
Na ruce už mám napsaný kód letu W65053, stojím u cedule na letišti a kód se pojí s místem Reykjavík.
Island v zimě – jasná volba.
ACH!!! Neumím projevovat emoce při přebírání dárků. Stojím, čučím na ceduli a nedokážu nic říct. Nedokážu skákat, pištět radostí, pusinkovat přítele. I když bych to nejradši udělala. Nikdy v životě mi nikdo nesplnil můj vlastní sen. Asi jsem o tom Islandu fakt moc mluvila! Mám slzy na krajíčku a nejradši bych odletěla tak na půl roku a viděla tam uplně vše!
Máme 3 celé dny na prozkoumání alespoň základních míst Islandu a ještě k tomu se rozednívá v 11 hodin a stmívá nějak po 16. hodině. Paní na přepážce půjčovny aut nás trošku vystrašila, když nám oznámila, že za 2 dny na ostrov žene bouře, která tam nebyla 20 let a nedoporučuje nikam chodit ani vyjíždět. Neváháme ani chvilku a nastavíme si budík na časné ráno, abychom měli dostatek času na to vidět nejlepší místa v co nejhezčím světle. A splnilo se!
Island v zimě – DEN 1
První den se vydáváme od Reykjavíku jihovýchodně po hlavní cestě, která vede okolo celého ostrovu, na několik nádherných vyhlídkových bodů. Přes Selfoss míříme k Seljalandsfoss, vodopádu, který je naštěstí nasvícený několika světly. Ani po dvouhodinové cestě se sem zdaleka neblíží ani jeden sluneční paprsek.
Těch se dočkáváme až na místě Dyrhólaey kdy přichází ráno a vše se nádherně barví do růžova. Konečně vidím, kde to vlastně jsme. Černé pláže v kontrastu s bílými vlnami moře, nikde nikdo, studený vítr, sníh a krásně růžovomodrá obloha bez jediného mráčku. I kdyby tohle měl být jediný krásný pohled na Island v zimě, byla jsem v ten moment spokojená s povedeným výletem.
Dohlédli jsme až na Reynisfjara a hned na to profláklé místo turistů jeli autem. Na tomto místě najdete skalnaté čedičové sloupce Hálsanefshellir, u kterých se každý hned fotí – včetně nás. Celé je to na nádherné pláži plné lávových kamínků jemných i velkých. Sluníčko nás u Reynisdrangar odměnilo za to, že jsme si vybrali právě tohle místo na pozorování východu slunce.
Cílová venička Vík. Pokud hledáte místo na oběd v tomto městě, zaručeně doporučím místní pivovar Smiðjan Brugghús, kde jsme si dali dokonalé burgery a pivních specialit tu mají opravdu mnoho. Od čokoládových tmavých piv až třeba pro lékořicové nebo pro odvážné pivo s příchutí pickles (nakládané okurky). V tento moment je na místě předat řízení auta ženě – aby si chlapi ochutnali dle svých chutí co chtějí. Jak už ale víme, pivo nikde nestojí tolik co v Česku, natož nějaké speciality.
Z Víku jsme se s napapanýma pupíkama přesunuli do auta a těšili se na ledovec Sólheimajökull. Kdyby mi neumírala baterka od foťáku, mám fotek tohoto ledovce na tisíce. Malování přírody je opravdu nejkrásnější.
Island v zimě maluje. Sopečný písek s bílým sněhem a nádherně modrým ledem dělá opravdu divy.
Z ledovce zpět k vodopádům. Jelikož se blížilo sluníčko zase blízko horizontu, vodopád Skógafoss byl naší poslední zastávkou prvního skvělého dne. Přiznám se, pár lidí jsem z fotek umazala, jednoduše ty barevné bundy kradly pozornost té mohutné nádheře, co padala dolů. V zimě je vše nádherně obalené ledem, vlastně se tam pořádně ani nedalo chodit a odcházeli jsme z tama jako zmrzliny. Protože když na vás prská voda z vodopádu a rovnou zamrzá, můžete se označit jen za zmrzlinu nebo maximálně sněhuláka. Aby nám nebyla zima, vyšli jsme si schody až nahoru vodopádu, abychom se porozhlídli i po okolí a stálo to minimálně za to zahřátí těla.
Nečekanou a absolutně romantickou zastávkou byly termální lázně, které nejsou veřejné a jsou nádherně schované v přírodě. Jupí, nádhera!
Když zmrzáte celý den na těch všech větrných vyhlídkách, plážích, ledovcích, není nic lepšího než horká termální voda uprostřed přírody. Neřeknu vám ani název, protože to nemá uplně smysl. Voda byla sice teplejší než okolí, ale zjevně se o to místo ani nikdo nestaral. Po asi dvoukilometrové procházce s jednou čelovkou jsme došli na místo. Filip do vody strčil akorát tak ruku, já tam hupsla nahá asi na 5 minut za cenu toho, že se aspoň otužím a mezitím se mi na horkých trubkách ohřeje trošku oblečení. Termály zadarmo mi už nikdy nevnuknou myšlenku na super romantiku uprostřed přírody! V autě jsme snědli svačinky a tmou se řítili už do hotelu v Reykjavíku. Větší romantiku jsme si teda užili večer při pozorování „Chcete být milionářem“ na místním anglickém kanále a tvářili se jako vševědci, když tam byla otázka:
Kterým dopravním prostředkem se nepřepravíte na Islandě? Jasný vlak.
Nejsme přece blbí a díváme se po okolí! 🙂
Island v zimě – DEN 2
Výletový den číslo 2 je pod názvem Golden circle cca 250 km dlouhý, je to jeden z nejznámějších turistických okruhů na Islandu. Opět vyjíždíme za tmy a za tmy se ocitáme i na místě, kde se setkává Amerika s Evropou. Tektonickou puklinou Almannagjá se dá projít procházkou. Nicméně já mám jen krátkou procházku tmou a okolo mě je z obou stran skála. Já pořád čekám, kdy se dostaví zeměstřesení a oba se zřítíme do samotného jádra země a uvidíme pod sebou tu žhnoucí lávu, která nás dole při dopadu čeká. Asi se dívám moc na filmy, každopádně jako místo vhodné k rozjímání mi to moc nepřijde. Čelovkou mi Filip svítí tam kde chci. V 9 ráno se otvírá už turistické infocentrum u parkoviště, přijíždí autobus, já jsem ráda za veřejné WC a fičíme dál k aktivním gejzírům, vodopádům a dalším nečekaným zastávkám našeho výletu.
Kdo byste zvládli žít v přírodě daleko od ostatních a ještě k tomu v jeskyni?
Možná neuvěříte, ale ještě před necelými 100 lety takto bydlela islandská rodina a dokonce měla v tomto jeskynním bydlení i trvalý pobyt celých 11 měsíců. Neuveřitelné. Obzvlášť když tam dojedete autem a vidíte v jaké době na jakém místě a v jakých podmínkách žili. Nádherné místo, ale hodinu autem od Reykjavíku. Jak dlouho to asi trvalo dojet na koni nebo dojít pěšky? Moje hlava tohle pobrala jen v myšlence letních měsíců. Ale v zimě teda museli mít dobré zásoby, tuhý kořínek a hodně nervů. I na tyto The Cave People si můžete zaplatit tour a poslechnout si jak žili, kde pěstovali brambory, jak to uvnitř jeskynního domečku vypadá.
Gullfoss jsou nejmohutnější vodopády, které jsem na Islandu viděla a zároveň jsou nejvzdálenějším bodem našeho výletu. Hodně tam foukalo a zároveň nám do obličeje mířily všechny zmrzlé mikrokapky vody, takže to nebylo nic přijemného, ale věřím, že v zimě jsou tyto vodopády daleko hezčí než v létě.
Červená půda, spoustu páry a zápach síry, to vše je v místě plném gejzírů, kdy ten nejznámnější se nazývá Strokkur. Můžete ho vidět vytrysknout do velké výšky každých 5-10 minut.
Na závěr dne jsme si chtěli užít přijemných teplých termálních pramenů a nechtěli se dostat do stejné situace jako den předtím. Proto jsme se rozhodli dojet do lázní Secret Lagoon Iceland. I když jsme věděli, že to zase tak secret místo nebude. Zaručeně tam ale bude teplá voda, sprchy.
Přesto nám to nedalo a našli jsme jedny soukromé termály, které nás zaujaly.
Byly opět v nedohlednu žádných aut. Byl tam krásný klídek mezi kopcema porostlýma žlutou trávou unavenou ze zimy. Termály jsou jen nedaleko městečka s lázněmi, proto jsme věděli, že zvládneme oboje koupání. Místo Hrunalaug bylo uplně okouzlující. Chaloupka sloužila jako převlékárna, bylo tam několik přírodních rybníčků s horkou vodou pro relax. A chvilku jsme tam byli i sami.
Pak se to odpoledne začlo zaplňovat a my věděli, že je čas jít, užít si ještě malého větrného výhledu na místním kopci a hurá do Secret Lagoon. Blížila se bouřka a my měli doporučení se nezdržovat moc dlouho, abychom stihli dojet do Reykjavíku aniž by zavřeli silnice nebo nás někde zdržela vánice a sníh. Cesta snů to do hotelu nebyla, ale zvládla jsem to. Řídila jsem já. Filip zjistil na letišti, že má prošlý řidičák 🙂
Je strašná škoda toho zimního světla – spíše „nesvětla“. Věřím, že v létě tam člověk cestuje od rána do rána. Tohle mělo aspoň svou krásnou ještě vánoční/novoroční atmosféru. Při každém příjezdu do Reykjavíku jsme pozorovali několik ohňostrojů. Islanďani si je opravdu užívají jen v pár dnech okolo nového roku.
Island v zimě – DEN 3
Třetí a vlastně poslední celý den jsme věnovali městu a taky jsme si trošku přispali. Pršelo, fučelo, já byla od rána do večera v mokrých riflích. V Reykjavíku jsme si prošli pobřeží, využili krásného výhledu z Perlan – muzeum plné atrakcí. Prošli jsme si nejstarší ulice Reyjkavíku, našli restaurace, kde připravují menu z chráněných papuchálků a schovali jsme se před deštěm na oběd v restauraci Sægreifinn u přístavu obrovských i menších lodí. Nechyběl nejznámější kostel Hallgrimskirkja a opět jsme večer skončili v městských lázních Vesturbæjarlaug.
Ve městě jsme se v místní galerii jednoho fotografa dozvěděli stránku kde sledovat aktuality zemětřesení a taky výstrahy při výskytu v okolí sopek, abychom mohli obkouknout aktivní sopku Fagradalsfjall. Ta v březnu 2021 tryskala spoustu lávy po několik týdnů. Momentálně už je láva v okolí sopky pouze černá, v místech doutnala. I tak bylo samozřejmě nebezpečné na lávu chodit, proto jsme si vybrali hike, na jehož konec jsme došli jako jedni z mála.
Ale výhled stál za to!
Island v zimě i v létě je ostrov s rychle měnícím se počasím, proto jsme během tohoto výletu stihli silný déšť, kroupy, ale i sluníčko. Kdybych z toho pohodlí auta nevyšla, mrzelo by mě to. Byla to neskutečná síla cítit se na tomto světě opět jako mravenec. Ze sopečného výletu jsme mířili rovnou na letiště odevzdat auto a vyhlížet letadlo, které nás bezpečně dopraví domů. Tedy do Polska.
Přiletěli jsme pozdě večer a napadlo nás, že bychom si výlet ještě mohli prodloužit tím lyžováním. Já fakt dlouho nebyla lyžovat. Noc měla na teploměru sice -8 stupňů, ale když už jsme tam byli, přejeli jsme do lyžařského střediska a hned vedle cedule zákaz kempování jsme si uslali v autě hned vedle lyží. Oblékli jsme si vše co jsme s sebou měli, v tom lyžařském oblečení jsme pak ráno mohli už jen vystoupit a jít rovnou lyžovat. Zima to byla ale neskutečná, takže jsem v noci startovala auto a usli jsme tak až do časného rána. Za to lyžování to teda ale nestálo, moc se nám tam nelíbilo. Ale když to nezkusíš, nevíš.
Výlet to byl jedničkový a Ježíšek to nemohl líp vymyslet!
Je to doják, navíc když dokonce poprvé ve svých skoro 30 letech letíte někde se svým přítelem letadlem, ještě k tomu na společný dobrodružný výlet.
A ještě na závěr:
Vše měl pod palcem Filip, já vymýšlela jen svačinky na cestu. Takže vám ani neřeknu přesně kolik nás co stálo nebo na kolik nás celkově výlet vyšel. Záleží jak drahé letenky seženete a Island je jednoduše pro nás drahý. Vajíčko v přepočtu za 10,- Kč, 2l vody za 80-90,- Kč, stejně tak drahý je třeba i slaný pizzakoláček. Za ten týden jsme utratili 16000,- Kč určitě – to ty obědy, lázně, benzín, placená parkoviště apod.
Tak doufám, že vám aspoň můj malý průvodce pomůže při cestách na Island v zimě a nebo naopak poslouží jako večerní počtení nebo alespoň prohlédnutí fotek.